Stoletý SK Straník
Obec Straník, nynější městská část, leží v podhůří Beskyd, v kotlině podél Stranického potoka. Vznikla na vymýcené půdě počátkem 13. století, její obyvatelé se živili především polním hospodářstvím a chovem dobytka. Mnozí se věnovali také tradičním řemeslům. První spolky zde vznikly až na počátku minulého století.
Čilý spolkový ruch
Průkopnický Sbor dobrovolných hasičů z roku 1908 záhy následovaly odbory TJ Sokol, Orel a Dělnický, později přibyly politické strany a myslivecké sdružení. Působnost všech zmíněných spolků byla mnohem širší, než jen požární bezpečnost nebo tělovýchova. Po rozvážných začátcích Straničané spolkovému životu zcela propadli. Slovy obecního kronikáře „zdánlivě tichá vesnička jeví čilý ruch jak v přesvědčení, zábavě i v oboru duševním.“ Pobočka Tělocvičné Jednoty Sokol hodslavské ve Straníku byla založena na konci roku 1919, jak dokládá pokladní kniha spolku. Stručný zápis o příjmech za rok 1919, pořízený 14. prosince, praví: „Při založení odboru Sokola vybráno při divadelním představení Románek na horách na vstupném 337 Kč.“ Činnost spolku byla tedy od samého počátku spojena i s ochotnickým divadlem. Do konce roku proběhla ještě silvestrovská zábava. Výdaje obnášely petrolej ke svícení, provaz a háky ke kruhům na cvičení, líčení na divadelní představení a silvestrovskou zábavu, ale i povolení k zábavě, o které se žádalo na příslušném okresním úřadě, a účet hostinského pro tamburaše při silvestrovské oslavě.
Cvičení i divadlo
Spolek se po slibných začátcích nadále rozvíjel. Prvním starostou byl řídící učitel František Segeťa, náčelníkem Antonín Riedel a náčelnicí Cecílie Sadílková, provdaná Škarková. Sokolové našli své stálé sídlo v hostinci U Pavlíků v čísle popisném 29, který byl pro jejich potřeby později stavebně upraven. V rozšířeném sále s patřičným zázemím v šatnách i toaletách se kromě pravidelných cvičení členové setkávali i na jevišti, pro své spoluobčany sehráli až pět představení ročně. Žánrové rozpětí ochotníků bylo široké, od klasických děl českého a světového dramatu, po nejnovější kusy, především populární veselohry. Peníze, utržené na vstupném i za členské příspěvky, sloužily především na další vybavení spolkové místnosti tělocvičným nářadím, propagaci divadla, pohoštění na společenských akcích nebo jako odměna spolkovému poslovi. V období hospodářské krize byla ze spolkové pokladny některým členům dokonce vyplácena podpora v nezaměstnanosti.
Nositel sokolské tradice
Stranický Sokol se od své mateřské hodslavské jednoty osamostatnil v roce 1939, kdy Zemský úřad v Brně vydal povolovací výměr jeho stanov. I v době protektorátní správy se pokoušel vykonávat svou činnost a věnovat se především divadlu, a to až do rozpuštění sokolských spolků nařízením říšského protektora z října 1941. Spolek obnovil svou činnost ihned po osvobození obce v roce 1945. Roku 1949, kdy byly jednotlivé tělovýchovné jednoty sloučeny, vznikl ve Straníku oddíl kopané. SK Straník je nositelem sokolské tradice dodnes a ujal se i oslav 100. výročí v roce 2019. Lenka R. M. Chobotová, Státní okresní archiv Nový Jičín